Historie Mistrovství světa ve fotbale (10.)

Když po druhé světové válce skončily spory britských fotbalových asociací s FIFA, bylo téměř jisté, že na ostrovech jednou zakotví Mistrovství světa ve fotbale. O dvacet let později se tato vize stala realitou. Anglie v roce 1966 uspořádala nejslavnější fotbalový turnaj. Albion na domácí Mundial dodnes vzpomíná s nostalgií.

Foto: Pixabay

Britské týmy propadly, Čechoslováci nezastavili Eusébia

Anglie získala právo organizovat FIFA World Cup díky kongresu v Římě, kde 22. srpna 1960 dostala přednost před nabídkami Západního Německa a Španělska. Šampionát v Anglii se jako první vyznačoval marketingovými aktivitami. Turnaj měl svého maskota či oficiální logo.

Zatímco domácí měli samozřejmě garantovanou účast. Ještě, že tak. Britským zemím se totiž v kvalifikaci vůbec nedařilo a na anglickém šampionátu chyběly Skotsko, Wales i Severní Irsko. Závěrečný turnaj si bohužel nezahrálo ani Československo, které nenavázalo na úspěch z Chile. Naši reprezentanti skončili v kvalifikační skupině druzí za Portugalskem, které k premiérové účasti na šampionátu dotáhl zejména vynikající Eusébio, jenž v šesti zápasech nastřílel sedm gólů.

Hromadný bojkot afrických zemí

Jihoafrická republika byla vyřazena kvůli apartheidu, FIFA ji znovu umožnila hrát své soutěže až v roce 1992. Černý kontinent způsobil největší poprask v kvalifikaci, který vyvrcholil hromadným bojkotem šampionátu. Africkým zemím se nelíbilo usnesení FIFA z roku 1964, které nutilo tři nejlepší africké týmy sehrát play-off s vítězem asijské části, a to o jediné místo na šampionátu. Africké reprezentace se tedy odmítaly účastnit kvalifikačního procesu, dokud nebude mít Afrika jistotu jednoho místa na závěrečném turnaji. Od MS 1970 FIFA skutečně garantovala Africe jedno místo.

Pes Pickles prvním hrdinou šampionátu

Ani přípravy na hlavní turnaj neproběhly zcela v klidu. Před šampionátem byla z vitríny ukradena vítězná trofej. Začalo celonárodní pátrání, které o týden později ukončil pes jménem Pickles. Ten vyčmuchal pohár, který byl zabalený do novin, v londýnském křoví. Z Picklese se rázem stala celebrita, objevil se v televizi, a dokonce i v několika filmech.

Angličané v základní skupině neinkasovali

Losování základních skupin bylo poprvé v historii přenášeno televizí. Týmy Anglie, Brazílie, Itálie a Západního Německa byly nasazeny. Už předchozí šampionáty ovlivnila změna taktiky, se kterou týmy nastupovaly do zápasů. Stále častěji myslelo na defenzívu a na MS 1966 tento trend pokračoval.

Anglie svou skupinu vyhrála se skóre 4:0, když svou domácí kampaň zahájila bezgólovou remízou s Uruguají a poté vyhrála 2:0 s Mexikem i Francií. Všechny zápasy této skupiny se odehrály ve Wembley Stadium, s jedinou výjimkou - vítězství Uruguaje proti Francii sledovali diváci na londýnském White City Stadium. Uruguayci díky tomuto vítězství postoupili z druhého místa.

Světovému fotbalu se představil Císař Franz

Ve druhé skupině se dařilo Západním Němcům a Argentincům, kteří posbírali shodně pět bodů. Německý tým se uvedl výhrou 5:0 nad Švýcarskem, k níž dvěma góly přispěl "Kaiser" Franz Beckenbauer. Švýcaři se Španěly na dvě fotbalové velmoci nestačily a MS pro ně skončilo už po třech utkáních.

Šokující vyřazení Brazílie zpečetil Eusébio

Velký šok přinesla Skupina 3, která měla jasného favorita. Brazilci, kteří vyhráli poslední dvě Mistrovství světa, přijeli do Anglie se skvělým týmem. Ze začátku nic nenasvědčovalo překvapení. Brazílie díky brankám Pelého a Garrinchy porazila Bulharsko 2:0. Jenže ve druhém utkání dvojnásobní šampioni nestačili na Maďarsko, kterému podlehli 1:3. Portugalci poté Brazílii zdolali stejným výsledkem, dvěma trefami se zaskvěl Eusébio. Kanonýr z Maputa na anglickém šampionátu zastínil Pelého. Portugalsko vyhrálo všechny tři zápasy základní skupiny a do čtvrtfinále je doprovodilo Maďarsko. Brazilci byli překvapivě vyřazeni už v základní skupině.

Severní Korea zaskočila Itálii

Snad ještě větší překvapení, než vypadnutí Brazilců, přinesla Skupina 4. V závěrečném utkání totiž Severní Korea porazila Itálii 1:0 v Ayresome Parku v Middlesbrough, díky čemuž předskočila Azzurri v celkové tabulce. Itálie se pakovala a mohla jen závidět hráčům Sovětského svazu, kteří přehráli všechny tři své soupeře. Podceňovaní Severokorejci postoupili z druhého místa mezi nejlepších osm týmů turnaje, to se před tím žádné asijské zemi nepodařilo.

Eusébio odmítl další překvapení, čtyřmi góly obrátil zápas s KLDR

A nemuselo zůstat jen u toho. Úžasné tažení outsidera pokračovalo i ve čtvrtfinále. Severní Korea opařila Portugalce a v prvních 22 minutách jim nastřílela tři góly. Portugalský tým měl ale nejlepšího hráče turnaje, "Černého pantera" Eusébia. Rodák z Mozambiku sám čtyřmi brankami otočil průběh zápasu a José Augusto dodal tečku brankovému zápisu. Portugalci vyhráli 5:3 a přeci jen prošli do semifinále.

Západní Německo a Anglie postoupili po vypjatých čtvrtfinále

Velký rozruch způsobil i souboj Západního Německa s Uruguají. Ten sice dopadl 4:0 ve prospěch Němců, ale zápas provázely četné kontroverze. Anglický rozhodčí Finney odpustil jednomu z německých hráčů ruku na brankové čáře, k tomu vyloučil dva Uruguayce. Bez kontroverze se neobešel ani čtvrtfinálový duel Anglie s Argentinou. Devadesát tisíc diváků ve Wembley oslavovalo jedinou branku utkání, o níž se v 78. minutě postaral Geoff Hurst. Tou dobou už hráli Argentinci oslabeni o vyloučeného Antonia Rattína. Ten proti verdiktu rozhodčího protestoval, a dokonce odmítl opustit hrací plochu. Rattína musela eskortovat policie.

Lev Jašin potvrzoval kvality nejlepšího světového brankáře

Sovětskou branku na MS 1966 hájil stejně jako před čtyřmi lety Lev Jašin, který byl na rozdíl od minulého šampionátu ve vrcholné formě. Jašin předvedl skvělý výkon i ve čtvrtfinále s Maďarskem. Překonal jej pouze Ferenc Bene, který ovšem pouze upravil na konečných 1:2.

Semifinále v režii bratří Charltonů a Franze Beckenbauera

Semifinále Anglie - Portugalsko měl původně přivítat Goodison Park v Liverpoolu, ale zápas byl přeložen do Wembley, které mělo větší kapacitu. Největší roli v tomto utkání sehráli bratři Charltonové. Bobby skóroval oba anglické góly, Jack se zase podepsal na jediné portugalské brance - po jeho ruce totiž Eusébio snižoval z penalty. Anglie na domácím Mistrovství světa postoupila do finále. Druhý semifinálový zápas skončil rovněž výsledkem 2:1, postup do finále si zajistili Západní Němci. Vítěznou branku vstřelil Franz Beckenbauer.

Eusébio zakončil šampionát s devíti vstřelenými brankami

Aby toho nebylo málo, stejné skóre přineslo i utkání o bronz. Nejlepší střelec šampionátu Eusébio završil svůj gólový účet na devíti trefách, když ve 12. minutě proměnil další penaltu. Za Sověty před koncem první půle srovnal Malofeyev. Rozhodující branku si pro 89. minutu schoval José Augusto Torres.

Hektické finále ve Wembley se muselo prodlužovat

MS 1966 nabídlo poslední černobílý přenos finálového utkání světového šampionátu. Přímo ve Wembley navštívilo finálové utkání 98 tisíc diváků. Ti se těšili na vítězství domácích fotbalistů, ale místo toho ve 13. minutě otevřel skóre Helmut Haller. Už o čtyři později ale Angličané vyrovnali, po centru z přímého kopu se hlavou prosadil Geoff Hurst. Němci mohli znovu odskočit těsně před poločasovou přestávkou, jenže Seelerovu střelu konečky prstů vytáhl Gordon Banks. A když v 78. minutě poslal Martin Peters Anglii do vedení 2:1, vypadalo to, že Three Lions míří za titulem. Minutu před koncem však Němci dostali výhodu přímého kopu a po jeho zahrání došlo k několika odrazům ve vápně, po nichž míč napálil do branky Wolfgang Weber. Poprvé v historii se ve finále FIFA World Cup prodlužovalo.

Hurstův slavný gól je dodnes předmětem diskuzí

Angličané byli v prodloužení lepší, Bobby Charlton nastřelil brankovou konstrukci. To samé učinil i Geoff Hurst ve 101. minutě, jenže jeho střela se od břevna odrazila svisle dolů a po odrazu od země vypadla z brány. Rozhodčí Dienst si nebyl jist zda míč přešel brankovou čáru a konzultoval situaci s asistentem Bahramovem z Ázerbájdžánu, který švýcarskému sudímu porazil uznat gól. Čtyři sta milionů diváků sledovali tento moment na televizních obrazovkách, přesto se dodnes vedou spory o to, zda Hurst skutečně dopravil míč do brány.

Z náhradníka hrdinou finálového zápasu

V závěru prodloužení museli němečtí hráči riskovat a vysouvali se vstříc anglické brance. Toho využil Bobby Moore, který minutu před koncem získal míč a dlouhou přihrávkou poslal Hursta do úniku. Hurst tvrdou střelou vstřelil svůj třetí gól v utkání, to se dosud nikomu jinému ve finále Mistrovství světa nepodařilo. Přitom všechny zápasy ve skupině strávil Hurst pouze na lavičce. Šanci dostal až ve čtvrtfinále proti Argentině, do něhož nemohl nastoupit zraněný Jimmy Greaves. Čtyřiadvacetiletý náhradník se uvedl rozhodující brankou a kouč Alf Ramsey mu důvěřoval i ve zbylém průběhu vyřazovacích bojů.

Hat-trick místo odkopu na tribunu

Hurstovi patřil finálový večer, především jeho zásluhou Anglie zvítězila 4:2 a stala se třetí reprezentací, která triumfovala na domácím MS (1930 Uruguay a 1934 Itálie). Hurst po zápase přiznal, že svého hat-tricku dosáhl tak trochu omylem. Při posledním úniku totiž pouze zamýšlel nakopnout míč co nejdál na tribunu, aby uběhlo co nejvíce času. Od roku 1979 je Sir Geoff Hurst členem Řádu britského impéria.