1. BetArena.cz >
2. Sportovní články

Mistrovství světa ve fotbale 1962 se výrazně zapsalo do dějin československého fotbalu. Díky skvělému úspěchu našich reprezentantů si šampionát v Chile budeme vždy rádi připomínat. Hlavními hrdiny chilského MS byli po čtyřech letech znovu Brazilci. Na chilském MS došlo i na konfrontaci úžasného Pelého s československou obranou...

Chile pořadatelem – ČSR v kvalifikaci
Herní formát – Lev Jašin z formy
Bitva o Santiago – Naši versus Pelé
Vynikající Schrojf – Garrincha a Vavá
Čechoslováci v semifinále – Finále MS 1962

<< předchozí díl – následující díl >>

Foto: ČTK/AP/Uncredited

Chile vyfouklo pořadatelství Argentině

Evropa hostila dva předchozí šampionáty. Americké federace tedy vyhlásily, že MS 1962 musí být v Jižní Americe, jinak budou turnaj kompletně bojkotovat. Argentina, která se dříve neúspěšně ucházela o pořadatelství, byla velkým favoritem na roli hostitele. Na kongresu FIFA v Helsinkách v rámci olympijských her 1952 však poprvé vznikla myšlenka o kandidatuře Chile.

Definitivní rozhodnutí padlo o čtyři roky později v Lisabonu. Argentinský zástupce Raul Colombo zakončil svou řeč prohlášením: „Můžeme začít Mistrovství světa zítra. Máme všechno.“

Vedoucí muž Chilské fotbalové federace Carlos Dittborn však kontroval argumenty, proč by se měl Mundial konat v Chile. Zároveň poukázal na Článek 2 ve statutech FIFA, který apeloval na to, aby Mundial podporoval sport v zemích považovaných za nerozvinuté. Chile nakonec vyhrálo hlasování poměrem 32 hlasů ku 11. Třináct členů se zdrželo.

Čechoslováci na poslední chvíli zachránili svou účast na MS

Zájem o turnaj projevilo téměř 60 zemí ze všech šesti obydlených kontinentů. Popularita světového šampionátu stále vzrůstala a účast na závěrečném turnaji byla čím dál prestižnější. Pochopitelně tak rostla i obtížnost kvalifikace. Československá reprezentace se v boji o postup na MS 1962 střetla se Skoty a Iry.

Irsko prohrálo všechny čtyři zápasy. Naši reprezentanti navíc doma vyprášili Skotsko 4:0, ale v Glasgow prohráli 2:3. O postupujícím tedy musel rozhodnout ještě jeden zápas, odehraný na neutrální půdě v Bruselu.

Čechoslováci v něm dvakrát dotahovali, prodloužení v 84. minutě zachránil Adolf Scherer. Ale v přidané půlhodině se trefili Pospíchal s Kvašňákem a náš tým tak přeci jen na šampionátu v Chile nechyběl. A že se tam vytáhl... ale k tomu se teprve dostaneme.

Organizaci zkomplikovalo největší zemětřesení na světě

Premiérově se na MS probojovaly národní týmy Kolumbie a Bulharska. Zato Švédové, kteří na domácím mistrovství světa došli do finále, v následující kvalifikaci propadli. Překvapivě nepostoupila ani Francie, která v roce 1958 skončila třetí.

Chilský Mundial měl původně probíhat na stadionech v osmi různých městech. Jenže 22. května 1960 postihlo Chile obrovské zemětřesení, které dosáhlo 9,5 stupně Richterovy škály. Dodnes jde o nejsilnější naměřené zemětřesení na světě. Nakonec tedy šampionát hostila jen čtyři města: Santiago, Viña del Mar, Rancagua a také Arica, která leží až při severní hranici.

Formát závěrečného turnaje byl podobný tomu v roce 1958, ale přeci jen s jedním rozdílem. Poprvé byly zrušeny jakékoli zápasy navíc ve skupině. Při stejném počtu bodů rozhodoval gólový průměr. Jinak byl klíč k úspěchu stejný; 16 účastníků bylo rozděleno do čtyřčlenných skupin. Z každé postoupily první dva celky, od čtvrtfinále následovalo play-off.

Postrach útočníků Lev Jašin byl na šampionátu z formy

Na turnaji v Chile se představilo mnoho významných fotbalistů, kteří patří mezi nejslavnější hráče v dějinách. Branku Sovětského svazu střežil Lev Jašin, jemuž se přezdívalo „Černý pavouk“ – pro jeho černý dres. Jašin byl tehdy jednoznačně nejlepším světovým gólmanem, jenže MS 1962 jej zastihlo ve špatné formě.

Sověti přesto svou skupinu vyhráli. V prvním zápase ještě Jašin nepustil gól a Sborná porazila Jugoslávii 2:0. Ve druhém utkání už jej soupeři překonali hned čtyřikrát a byla z toho remíza 4:4 s Kolumbií.

Obdržené góly ale dokázal vynahradit střelec Ivanov, který se podílel i na vítězství 2:1 s Uruguayí. V něm svým čtvrtým zásahem ve skupině pomohl Sovětskému svazu k postupu z prvního místa. Do čtvrtfinále prošla i Jugoslávie.

Neblaze proslulá fotbalová i pěstní Bitva o Santiago

Ve druhé skupině se dařilo Západním Němcům. Ti po úvodní bezbrankové remíze s Itálií porazili Švýcary i Chilany a s pěti body obsadili první pozici. Spolu s nimi postoupila také domácí reprezentace.

Památný byl zejména souboj Chile s Itálií, který vešel do fotbalových dějin pod názvem „Bitva o Santiago“. Chilané sice vyhráli 2:0, ale zápas proslul především mnoha zákeřnými zákroky na obou stranách. Mezi hráči došlo k řadě násilnostem a zraněním. Italský tým dokonce potřeboval policejní ochranu, aby mohl bezpečně opustit hřiště.

Československo se nezaleklo Puskáse ani Pelého

Třetí skupina byla velmi zajímavá, spolu s Čechoslováky do ní totiž patřili i brazilští obhájci titulu. Brazilci vstoupili do turnaje vítězstvím 2:0 nad Mexikem, které svými góly zařídili střelci z posledního finále Zagallo a Pelé.

Čechoslováci začali rovněž dobře, střetnutí se Španělskem rozhodl jedinou brankou Štibrányi. Španěly přitom reprezentoval fenomenální maďarský kouzelník Ferenc Puskás, který působil v Realu Madrid a po emigraci z Maďarska hájil i barvy španělského národního mužstva.

Ve druhém kole hrálo Československo proti Brazílii a zápas skončil výsledkem 0:0. Přesto i v tomto zápase došlo k jednomu zásadnímu momentu – zranil se totiž Pelé a turnaj pro něj skončil. Brazilci však i bez něj otočili utkání se Španělskem a Čechoslovákům díky tomu nezabránila v postupu ani prohra 1:3 s Mexikem.

Argentina doplatila na nový systém a poroučela se už po skupině

Poslední skupina přinesla zápletku, kterou poprvé musela rozhodnout nová kritéria o určování pořadí. Doplatila na to Argentina, která nasbírala tři body, tedy stejně jako Anglie.

Jenže v základní skupině Argentinci vstřelili pouze dva góly, zatímco Angličané skórovali čtyřikrát. První Maďary tak do čtvrtfinále doprovodila Anglie. Pro Argentinu skončilo MS 1962 podobně nešťastně jako samotná kandidatura na jeho pořadatelství.

Brankářskou hvězdou MS 1962 nebyl Jašin, ale Schrojf

Jak už bylo zmíněno, Lev Jašin byl na MS 1962 z formy. Sověti na to doplatili ve čtvrtfinále, v němž podlehli 1:2 domácímu výběru. Jašin i proto nevyhrál ocenění pro nejlepšího evropského gólmana roku. Tuto poctu si přitom mezi lety 1956 a 1966 vysloužil hned devětkrát.

Šampionátu v Chile však dominoval jiný brankář, a sice Viliam Schrojf ze Slovanu Bratislava. Zejména díky jeho skvělému výkonu byli Čechoslováci úspěšní ve čtvrtfinále proti Maďarsku, které jedinou brankou rozhodl ve 13. minutě Scherer.

Garrincha a Vavá: osvědčená dvojice táhla Brazílii

Brazilcům sice chyběl zraněný Pelé, ale tým úřadujících mistrů světa měl ve svém středu celou řadu vynikajících ofenzivních hráčů. Výhru 3:1 nad Anglií ve čtvrtfinále zařídili Garrincha a Vavá. Garrincha otevíral skóre, Vavá po soupeřově srovnání vrátil Brazílii vedení a Garrincha následně vše pojistil posledním gólem v utkání.

Možná trochu překvapivě se do semifinále neprotlačili Západní Němci, ti totiž nestačili na Jugoslávii. Ve vzájemném zápase dlouho nepadl gól, ale v 85. minutě střetnutí nakonec rozhodl Radaković ve prospěch balkánského týmu.

Schrojf byl skvělý i v semifinále, Československo prošlo do finále

Jugoslávci o dva roky dříve vyhráli zlaté olympijské medaile v Římě a v Chile potvrzovali vzestup jejich fotbalu. V semifinále MS se Jugoslávie utkala s našimi reprezentanty.

Československo poslal do vedení Kadraba gólem ve 48. minutě. Schrojf byl znovu výtečný, ale v 69. minutě jej přeci jen překonal Jerković. Naši se však opět mohli spolehnout na Scherera, jenž v 80. minutě upravil na 2:1 a o čtyři minuty později dalším gólem z penalty stvrdil historicky druhou československou účast ve finále Mistrovství světa ve fotbale.

Brazilci rozesmutněli domácí diváky na vyprodaném Estadio Nacional

Zatímco na semifinále Československa s Jugoslávií přišlo ve Viña del Mar necelých šest tisíc diváků, jihoamerický duel mezi Brazílií a Chile sledovalo v ochozech Estadio Nacional více než 76 tisíc fanoušků.

Ti sice drželi palce především domácímu týmu, ale v brazilském dresu opět zazářili Garrincha a Vavá. Oba se trefili dvakrát a Brazílie po vítězství 4:2 prošla do finále. Chilané si spravili chuť alespoň v souboji o třetí místo, v němž Rojas v poslední minutě dal jediný gól utkání.

Favority ve finále zaskočil úvodní trefou Josef Masopust

Oba finalisté už se potkali v základní skupině, tam se však rozešli smírně bez branek. Brazilci měli skvělý tým, ve kterém nechybělo devět šampionů z předchozího MS. Čechoslováci byli v jasné roli outsidera, který mohl ve finále pouze překvapit.

Jenže naši reprezentanti Brazilcům rozhodně cestu za titulem neusnadnili. Kanárci stejně jako ve Švédsku i v tomto finálovém zápase inkasovali jako první. V patnácté minutě se po přihrávce Scherera trefil Josef Masopust, který později v témže roce získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Schrojfovi finále nevyšlo, Brazílie obrátila průběh a obhájila titul

Čechoslováci se ovšem z vedení neradovali příliš dlouho. Už o dvě minuty později vyrovnal Amarildo. Bylo to po chybě brankáře Schrojfa, jenž byl v předchozích zápasech turnaje famózní. Finále mu ovšem vůbec nevyšlo. Obrat dokonal v 69. minutě Zito a v 78. minutě bohužel po další Schrojfově hrubce potvrdil brazilské vítězství Vavá.

Brazílie obhájila mistrovský titul, Československo se podruhé v historii muselo smířit s druhou pozicí. Tým Rudolfa Vytlačila přesto zanechal v Chile mimořádnou stopu. Oblíbili si jej místní diváci a domů se naši hráči vraceli jako hrdinové. Československý stříbrný úspěch z MS 1962 se tak právem řadí mezi nejvýznamnější sportovní výsledky naší země.

Defenzivní taktika způsobila prudký pád gólového průměru

Mundial v roce 1962 byl výjimečný zejména tím, že v něm týmy začaly uplatňovat mnohem defenzivnější přístup. Poprvé v dějinách světového šampionátu činil gólový průměr méně než tři branky na zápas (2,78). Od té doby se na žádném závěrečném turnaji nevrátil přes hranici tří gólů.

I proto možná nemělo chilské MS žádného výjimečného střelce, jakým byl Just Fontaine na předchozím mistrovství. V Chile se na čele střelecké tabulky srovnalo hned šest hráčů, kteří si připsali shodně čtyři zásahy: Garrincha, Vavá, Leonel Sánchez, Flórián Albert, Valentin Ivanov a Dražan Jerković.

O osobité střelce ale Mundial nepřišel. Navzdory zlepšeným obranám se už na dalším šampionátu jeden výtečný útočník zaskvěl devíti brankami. Více se o něm dozvíte v příštím dílu...

MS 1962 ve fotbale – souhrn tabulek, výsledky zápasů