Historie Mistrovství světa ve fotbale (13.)

Argentina byla v historii Mistrovství světa mnohokrát frustrována. Několikrát dokonce bojkotovala šampionát. Ani když trucování skončilo, nezbavili se Argentinci hořké pachuti. Jihoamerické zemi se dlouho nedařilo přemluvit FIFA, aby ji zvolila za pořadatele Mundialu. Zdálo se, že argentinští fotbalisté, funkcionáři i fanoušci jsou neustále zklamáni. To se ale změnilo v roce 1978, který se významným způsobem zapsal do dějin argentinského fotbalu.

Foto: Pixabay

Argentina konečně získala právo pořádat Mundial

Argentina se v roce 1978 konečně dočkala Mundialu. Po mnoha neúspěšných kandidaturách se Argentincům podařilo přemluvit představitele FIFA, kteří ji už během šampionátu v Anglii přidělili pořadatelství fotbalového Mistrovství světa - s dvanáctiletým předstihem. Argentinský šampionát ovšem provázelo několik kontroverzních událostí.

První nastala už dva roky před závěrečným turnajem. V Argentině totiž došlo k vojenskému převratu. Některé reprezentace včetně Nizozemska zvažovaly, že se Mistrovství světa kvůli politické situaci nezúčastní. Nakonec ale k žádnému bojkotu nedošlo.

Šampionát znovu bez Anglie a Československa

Do kvalifikačního procesu se poprvé v historii zapojilo více než sto zemí. Na finálový turnaj se podruhé v řadě neprobojovali Angličané a stejně na tom bohužel byli i Čechoslováci. Kvalifikačním sítem neprošly ani reprezentace Jugoslávie, Sovětského svazu nebo Uruguaje. Írán a Tunisko naopak poprvé získaly místo na šampionátu.

Tunisané nepostoupili, přesto odjížděli se ctí

Tunisané dokonce zapříčinili jedno z překvapení turnaje. Ve skupině totiž sebrali jeden bod obhájcům titulu, když Západní Němce udrželi na uzdě a remizovali s nimi 0:0. Němcům tento bod nakonec chyběl k vítězství ve skupině, protože před tím hráli bez gólů také s Poláky, kteří ovšem zbývající dva zápasy proti Mexiku i Tunisku vyhráli. Tunisko sice neprošlo do další fáze, ale na tomto Mistrovství světa přesto zanechalo kladnou stolu. Jako první africký tým v historii dokázalo vyhrát utkání na světovém šampionátu. Tunisané sice prohrávali s Mexikem 0:1 o poločase, třemi zásahy ve druhé části ovšem zvrátili výsledek ve svůj prospěch.

Nizozemci přijeli bez největší hvězdy

Skoty stejně jako na předchozím MS dělil od postupu pouze horší rozdíl ve skóre. Tehdy ještě v případě rovnosti bodů nerozhodoval o pořadí vzájemný zápas, a to mohlo skotské hráče mrzet. Skotové se totiž bodově dělili o druhou pozici s Nizozemskem, které v závěrečném utkání přetlačili 3:2. V tomto střetnutí mimochodem Rob Rensenbrink vsítil jubilejní tisící gól v historii Mistrovství světa.

Nizozemci přicestovali do Argentiny bez Cruyffa. Proslýchalo se, že trojnásobný vítěz Zlatého míče odmítal hrát na argentinském šampionátu kvůli zmíněnému vojenskému převratu, sám Cruyff však o třicet let později tuto domněnku vyvrátil.

Skotové opět těsně nedosáhli na postup

Této skupině vévodili Peruánci, v čele s největší hvězdou Téofilem Cubillasem. Cubillas dvěma góly pomohl zdolat Skoty 3:1, Peru poté hrálo s Nizozemskem 0:0 a v posledním zápase se Cubillas hat-trickem podílel na vítězství 3:1 s Íránem. Nizozemci rovně porazili Írán, díky třem gólům Rensenbrinka. Zato Skoti s asijskými debutanty pouze remizovali. První Peruánce tak do druhého kola doprovodili Oranje, kteří dosáhli na čtyři body při skóre 5:3. Skotům čtyři body nestačily kvůli horšímu brankovému poměru (5:6).

Na italské suverény nestačili ani domácí

Italové prošli svou základní skupinou bez ztráty kytičky, po cestě zdolali Francii 2:1, Maďarsko 3:1 a Argentinu 1:0. Do dalších bojů je doprovodili domácí Argentinci, kteří porazili zbývající dva soupeře. Francouzi sice měli ve svém týmu mladého Michela Platiniho, ale ani ten nezabránil vyřazení. Platiniho vrcholná část kariéry ale přišla až v 80. letech.

Brazílie se zařadila až za Rakousko

Největší překvapení přinesla třetí skupina, v níž Rakušané skončili před Brazilci. Zatímco Rakousko zvládlo porazit Španěly i Švédy, Brazilci s oběma těmito protivníky pouze remizovali. V zápase se Švédskem ale měli smůlu. Po závěrečném rohu se totiž hlavou prosadil Zico, jenže velšský rozhodčí překvapivě odpískal konec zápasu těsně před tím, než se brazilský hráč dotkl míče a gól tedy neplatil. Jihoameričané sice protestovali, ale nebylo jim to nic platné. Brazílie sice v posledním zápase porazila Rakousko 1:0 a bodově se mu vyrovnala, ale Rakušané měli při stejném rozdílu ve skóre více střelených branek (3:2 oproti 2:1), a tak se Kanárci museli smířit pouze s druhým postupovým místem.

Obhájci titulu se sklonili před Nizozemskem a Itálií

Nizozemci měli výtečný tým i přes zmíněnou Cruyffovu absenci. Kostru nizozemské ofenzívy tvořili Rensenbrinka, Johnny Rep či dvojčata van de Kerkhofovi. Nizozemští hráči potvrzovali svou sílu i ve druhém kole, kde na úvod Skupiny A rozstříleli Rakousko 5:1. Oproti tomu zápas Itálie se Západním Německem skončil 0:0 a Oranje tak hned po prvním dvojzápase získali náskok jednoho bodu. Ve druhém zápase se opakovalo finále z předchozího Mundialu. Nizozemci remizovali s obhájci titulu 2:2, zatímco Itálie porazila Rakousko 1:0. Západní Němci ještě drželi teoretickou naději, ale museli by v posledním zápase deklasovat Rakousko alespoň o pět gólů, a zároveň doufat v remízu Itálie a Nizozemska. K ničemu z toho ovšem nedošlo. Místo toho Němci podlehli svému sousedovi 2:3, když o vítězství Rakouska v 87. rozhodl Hans Krankl.

Skvělí Oranje podruhé za sebou ve finále

Zápas Oranje proti Italům byl přímým soubojem o postup do finále. Pro Nizozemce se utkání nevyvíjelo dobře, v 19. minutě si Ernie Brandts vstřelil vlastní gól. Brandts se ovšem po přestávce dočkal i gólu do správné sítě a srovnal na 1:1. A v 76. minutě navíc upravil na 2:1 Arie Haan a nizozemská reprezentace se podruhé za sebou probojovala do rozhodující utkání o titul mistrů světa.

Sedmnáctiletý Maradona si na domácím MS nezahrál

Velké kontroverze přinesla Skupina B, v níž zápasy neprobíhaly současně. Argentina vždy nastupovala k pozdějšímu utkání souběžného kola, což nakonec hrálo velmi důležitou roli. Argentinský trenér César Luis Menotti byl v průběhu šampionátu kritizován, že do národního týmu pro MS nepovolal talentovaného sedmnáctiletého mladíka - jistého Diega Maradonu.

Argentinci díky zpožděnému zápasu získali neférovou výhodu

S Argentinou to ve druhé fázi turnaje vypadalo špatně. Podle očekávání to byl souboj dvou jihoamerických velmocí. Brazílie na úvod porazila Peru 3:0, Argentina zase přehrála Polsko 2:0. Ve druhém utkání se Argentina s Brazílií ve velmi vyhroceném zápase nakonec rozešla smírně, alespoň co do výsledku 0:0. Bylo tedy zřejmé, že účastníkovi finále rozhodně skóre, v případě, že Brazilci i Argentinci vyhrají svá závěrečná utkání. A výkop zápasu Argentiny proti Peru byl pozdržen, Brazílie mezi tím zdolala Polsko 3:1.

Argentina deklasovala Peru, Brazilci cítili křivdu

Argentinci tak věděli, že k vítězství ve skupině a tedy postupu do finále musejí porazit Peruánce alespoň o čtyři góly. Po poločase vedli Albiceleste 2:0 a ve druhé půli naprosto zkolabovala peruánská obrana. Argentina vyhrála 6:0 a prošla do finále. Spekulovalo se o tom, že peruánští hráči byli Argentinci podplaceni, nic takového se ovšem nepodařilo prokázat. Brazílie musela přijmout fakt, že si zahraje jen o třetí místo, aniž by na šampionátu prohrála zápas. Kanárci v utkání o bronz vyhráli nad Itálií 2:1.

Argentinské obstrukce před výkopem finálového zápasu

Různým obstrukcím se nevyhnulo ani finálové utkání na Estadio Monumental v Buenos Aires. Argentinci se při nástupu na hrací plochu zdrželi, údajně proto, aby mohl domácí divácký kotel přichystat Nizozemcům pořádné peklo. Argentinský tým si následně stěžoval na sádru, kterou měl na zápěstí René van de Kerkhof. Ten s ní odehrál dosavadní průběh bez jakýchkoli protestů ostatních týmů. Italský rozhodčí Sergio Gonella však po nátlaku Argentinců vykázal van de Kerkhofa ze hřiště a donutil ho, aby si přes sádru nasadil ještě další bandáž.

Povedené střídání Ernsta Happela

Nizozemce mohl poslat do vedení Rep, ale vychytal jej brankář Fillol. A tak jako první udeřila Argentina, když ve 35. minutě Mario Kempes překonal nizozemského gólmana Jongbloeda. Reprezentantům Oranje jakoby došly útočné nápady, nemohly najít recept na překonání argentinské defenzivy. Trenér Ernst Happel tak v 59. minutě poslal do hry náhradníka Dicka Nanningu. A tento tah se mu vyplatil, Nanninga se v 82. minutě opřel hlavou do centru z pravé strany.

Nizozemce dělily od titulu pouhé centimetry

Bouřliví argentinští diváci rázem ztichli. Navíc mohlo být ještě hůře. V posledních sekundách byli Nizozemci doslova několik centimetrů od vítězství, když Rensenbrinkovu střelu zastavila tyč. Argentinci přežili infarkt a nakonec byli velice rádi, že se zápas protáhne o dalších třicet minut.

Neviditelný Kempes v prodloužení znovu ožil

Osudová rána do brankové konstrukce převážila momentum na argentinskou stranu. Nizozemcům se v prodloužení nedařilo, zatímco domácí chytili druhý dech. Platilo to především pro Kempese, který se ve druhé půli téměř nedotkl míče. V prodloužení však získal míč v soupeřově vápně, překonal dva obránce a obešel i brankáře. A pak už uklidil míč do brány, Argentina vedla 2:1.

Albiceleste na domácí půdě oslavili svůj první triumf na MS

Nizozemci museli otevřít hru ve snaze vyrovnat, a proto jejich obrana dostávala trhliny. Toho ve 115. minutě využil Daniel Bertoni, který gólem na 3:1 pojistil Argentině premiérové vítězství ve FIFA World Cup. Nizozemsko se podruhé v řadě muselo ve finále sklonit před pořadatelskou zemí.

Střelec vítězného gólu Kempes byl jediným hráčem v kádru Argentiny, který nepůsobil v domácím klubu, nýbrž ve španělské Valencii. Ačkoli se Kempesovi nepodařilo ani jednou skórovat v základní skupině, v dalším průběhu turnaje nasázel šest branek a stal se nejlepším střelcem šampionátu.