1. BetArena.cz >
2. Sportovní články

Mistrovství světa ve snookeru představuje absolutní vrchol profesionální sezony, ke kterému se váže i jeden slavný fenomén – takzvaná Crucible Curse (kletba divadla Crucible v Sheffieldu). Od přesunu šampionátu do této haly v roce 1977 totiž žádný prvodržitel titulu svou trofej neobhájil. V roce 2026 se o prolomení této letité anomálie pokusí Zhao Xintong. Níže naleznete kompletní historický přehled, tabulky vítězů i fascinující rekordy.

Sleduj snooker zdarma ZDE

Foto: Colin Poultney/ProSports / Shutterstock Editorial / Profimedia

🔎 Co v článku najdete:

• Fenomén Crucible Curse
• 1927–34: Nadvláda Davise
• 1935–40: Thurston's Hall
• 1946–52: Poválečná doba
• 1952–57: Období bojkotu
• 1964–68: Éra vyzývatelů
• 1969–75: Zrod moderní éry
• 1977–80: Doma v Crucible
• 1981–89: Steve Davis
• 1990–99: Stephen Hendry
• 2000–13: Třída roku 92
• 2014–22: Selby a veteráni
• 2023–25: Nová generace
• Často kladené dotazy

Fenomén Crucible Curse: kletba prvního titulu

Turnaj v Sheffieldu provází jedna velká sportovní záhada. Jmenuje se „kletba prvního titulu“. Žádný prvodržitel nedokázal od roku 1977 svou trofej napoprvé obhájit, což je anomálie, která postihla již dvacet špičkových hráčů.

Osm z nich navíc prohrálo hned svůj vůbec první zápas při obhajobě. Do této smolařské skupiny patří Terry Griffiths, Steve Davis, Dennis Taylor, Graeme Dott, Neil Robertson, Stuart Bingham, Luca Brecel a Kyren Wilson.

Pouze Joe Johnson a Ken Doherty došli při obhajobě až do finále. Johnsonovi tehdy chyběly k prolomení smůly čtyři framy, Doherty zaostal o šest framů.

Sleduj MS ve snookeru živě a zdarma na Tipsport TV

Zajímavostí je, že v éře před přesunem do Sheffieldu dokázali první titul obhájit pouze tři hráči:

• Joe Davis v roce 1928,
• Fred Davis v roce 1949
• a John Pulman v roce 1964.

John Spencer, Ray Reardon a Alex Higgins sice vyhráli nejcennější trofej poprvé ještě před rokem 1977 (a titul neobhájili), později ale v divadle Crucible získali další primáty. Kletba je však dostihla i tam a při obhajobě na novém místě znovu neuspěli.

Počátky turnaje: Nadvláda Joea Davise 1927 až 1934

První šampionát se konal v roce 1927 pod názvem Professional Snooker Championship a absolutně mu dominoval Joe Davis, jenž vyhrál prvních patnáct ročníků v řadě. Trofej s figurkou řecké pastýřky, které se dnes říká Silver Lady, zakoupil tento slavný průkopník hry ze svých prostředků již v roce 1926.

První zápas historie odehráli Melbourne Inman a Tom Newman v londýnské Thurston's Hall. Joe Davis nakonec ovládl finále proti Tomu Dennisovi poměrem 20:11. Za zmínku z tohoto období stojí i Albert Cope, který zahrál v semifinále parádní náběh 60 bodů.

Ročník 1928 fungoval na bázi výzvy. Fred Lawrence postoupil do finále, kde prohrál s obhájcem titulu 13:16. Systém výzvy se však neuchytil a byl zrušen hned v roce 1929. V tom Joe Davis ve finále porazil Dennise 19:14, přičemž zahrál rekordní náběh 61 bodů. Stejní soupeři se utkali i v roce 1930; anglický mistr vyhrál 25:12 a rekord posunul na 79 bodů.

V roce 1931 se do turnaje přihlásili pouze dva hráči. Rodák z Chesterfieldu porazil Dennise 25:21. Rok 1932 přinesl tři účastníky, Clark McConachy v něm prohrál s favorizovaným Davisem 19:30 (ten zahrál náběh 99 bodů).

V roce 1933 pak debutoval Willie Smith, jenž ve finále podlehl suverénnímu Davisovi 18:25. Rok 1934 přinesl opět jen dva hráče, přičemž úřadující mistr světa udolal Toma Newmana 25:22.

Éra Thurston's Hall a první century break 1935 až 1940

Turnaj v roce 1935 přidal do svého názvu slovo „světový“. Zápasy se nadále hrály v londýnském Thurston's Hall. Joe Davis porazil Willieho Smithe 28:21 a anglický fenomén zároveň zaznamenal první century break (stovkový náběh) historie s hodnotou 110 bodů.

Rok 1936 přinesl do té doby rekordních třináct přihlášek. Obhájce titulu porazil Horace Lindruma 34:27 poté, co oba své semifinálové zápasy ovládli naprosto drtivě shodným poměrem 29:2.

Neporažený suverén Joe Davis zdolal ve finále roku 1937 Lindruma 32:29 a blýskl se náběhem 103 bodů, což byla první plnohodnotná stovka zahraná v živé hře. V letech 1938 a 1939 porazil tento fenomén Sidneyho Smithe.

Zajímavé finále v roce 1940 svedlo dohromady bratrské duo. Starší sourozenec porazil Freda těsně 37:35 a další ovace publika sklidil za náběh 101 bodů. Poté ovšem do hry vstoupila druhá světová válka, během níž byla hala Thurston's Hall zničena výbušnou minou. Nejprestižnější snookerový turnaj tak musel vytrpět několikaletou nucenou pauzu.

Poválečná obnova a bojkot 1946 až 1952

Vrcholná událost sezony se vrátila na scénu až v roce 1946. Joe Davis porazil australského zástupce Horace Lindruma 73:62, oblažil diváky rekordními náběhy 133 a 136 bodů a na samotném vrcholu ohlásil konec účasti na šampionátu. Zapsal se tak do dějin jako hráč, který na MS nikdy neprohrál žádný zápas.

Rok nato, v roce 1947, vyhrál Walter Donaldson nad svým tradičním rivalem Fredem Davisem. Poražený finalista mu to oplatil v letech 1948 a 1949, načež Donaldson znovu triumfoval v roce 1950. Rok 1951 patřil opět Fredu Davisovi.

Vyzvedni si bonus a vsaď si na snooker u Betana

Rok 1952 přinesl zásadní spor mezi asociacemi PBPA a BACC, v jehož důsledku hráči tento turnaj masivně bojkotovali. Zúčastnili se ho pouze dva odvážlivci: Horace Lindrum, který porazil Clarka McConachyho a získal tak oficiální titul mistra světa.

World Professional Match-play Championship 1952 až 1957

Bojkotující hráči si následně založili vlastní turnaj. Jeho prvních pět ročníků opanoval Fred Davis. V letech 1952 až 1954 si poradil se skotským vyzyvatelem a v letech 1955 a 1956 zdolal Johna Pulmana. Sám John Pulman se dočkal slávy v roce 1957, kdy porazil Jackieho Reu a získal svůj vysněný první titul.

Éra vyzývatelů 1964 až 1968

Po další odmlce se turnaj obnovil v roce 1964 a opět fungoval na bázi výzvy. John Pulman v tomto formátu svůj titul velmi úspěšně hájil. Postupně dvakrát porazil Freda Davise a dvakrát zdolal Rexe Williamse (tento vyzyvatel nicméně zazářil rekordním náběhem 142 bodů). Úřadující šampion nedal šanci ani Fredu Van Rensburgovi a Eddiemu Charltonovi.

Začátek moderní vyřazovací éry 1969 až 1976

Rok 1969 byl přelomový a odstartoval moderní éru. Turnaj přešel na plnohodnotný vyřazovací formát (tzv. pavouk). Hned úvodní ročník opanoval John Spencer, který porazil Garyho Owena.

Ray Reardon získal svůj první titul v roce 1970 a Alex Higgins triumfoval v roce 1972 ve věku pouhých 22 let a 345 dní, čímž se tehdy stal nejmladším vítězem v dějinách.

Ray Reardon si vzal otěže zpět a ovládl ročníky 1973 až 1976. Z historického hlediska je zajímavý rok 1975, kdy turnaj vůbec poprvé hostila Austrálie. Rok 1976 pak znamenal počátek slavného sponzorství značky Embassy.

Přesun do divadla Crucible 1977 až 1980

V roce 1977 našla nejslavnější snookerová událost nový, a jak se ukázalo, trvalý domov. Přesunula se do proslulého divadla Crucible v Sheffieldu, kde se turnaj odehrává dodnes (výjimka je prozatím plánována pouze na rok 2029 kvůli kompletní rekonstrukci haly).

• První ročník v této úchvatné aréně vyhrál John Spencer.
• Ray Reardon zde dokráčel pro svůj šestý titul v roce 1978 ve věku 45 let a 203 dní.
• Terry Griffiths překvapil v roce 1979 vítězstvím z pozice kvalifikanta a Cliff Thorburn si připsal prvenství v roce 1980.

Založ si účet u Betana a získej bonus na první sázky

Nadvláda Steva Davise 1981 až 1989

Osmdesátá léta měla jednoho jasného panovníka. Steve Davis dominoval dekádě a získal celkem šest titulů. V roce 1982 ho sice nečekaně vyřadil Tony Knowles (titul si tehdy odnesl Alex Higgins), ale jinak byl k nezastavení. Pozornost strhával i Cliff Thorburn, jenž v roce 1983 předvedl první maximální náběh 147 bodů na světovém šampionátu.

Finále z roku 1985 trvale vstoupilo do dějin jako takzvané „black ball final“. Dennis Taylor porazil anglického favorita Davise v epické bitvě 18:17, která se rozhodovala až na úplně poslední černou kouli.

U obrazovek napětím nedýchalo rekordních 18,5 milionu diváků. O rok později šokoval veřejnost vítězstvím Joe Johnson, pak se ale znovu ujal vlády Davis a v roce 1989 suverénně deklasoval ve finále Johna Parrotta 18:3.

Éra Stephena Hendryho 1990 až 1999

Po éře Steva Davise převzal v devadesátých letech nadvládu Stephen Hendry, který získal těžko uvěřitelných sedm titulů. Již v roce 1990 se stal historicky nejmladším mistrem světa ve věku pouhých 21 let a 106 dní.

Obrovským smolařem této generace byl Jimmy White, který v této dekádě prohrál hned šest finálových zápasů. Alespoň částečnou náplastí mu mohl být maximální náběh 147 bodů z roku 1992.

Mezi další milníky patří výkon Jamese Wattany, jenž v roce 1993 postoupil jako první Asiat do semifinále, a úctyhodný start Fergala O'Briena, který ve svém vůbec prvním framu v Crucible Theatre zaznamenal rovnou stovku.

Fenomenální Ronnie O'Sullivan navíc v roce 1997 odpálil nejrychlejší maximum historie. Vyčistit stůl mu trvalo přesně pět minut a osm sekund, záznam najdete ve videu pod tabulkou. Konec milénia pak přinesl radost Kenu Dohertymu (1997) a Johnu Higginsovi (1998).

Třída roku 92 útočí v novém miléniu

Další desetiletí zcela jasně opanovali fantastičtí hráči narození v roce 1975. Ronnie O'Sullivan, John Higgins a Mark Williams tvoří nezastavitelnou „třídu 92“. Williams vyhrál v roce 2000 jako první levák v historii. O'Sullivan se svého prvního titulu dočkal o rok později.

V roce 2002 vybojoval trofej Peter Ebdon a rok 2005 byl pohádkou pro Shauna Murphyho, který turnaj vyhrál jako nenápadný kvalifikant. Nezapomenutelné je i finále z roku 2006, kdy Graeme Dott udolal Ebdona v neskutečně dlouhém zápase, který končil 52 minut po půlnoci. John Higgins prožíval svá nejlepší léta s tituly z let 2007, 2009 a 2011.

Z neevropských hráčů výrazně uspěl Neil Robertson, jenž se v roce 2010 stal prvním australským vítězem moderní éry. Populární „The Rocket“ Ronnie O'Sullivan postupně doplňoval svou sbírku v letech 2004, 2008, 2012 a 2013.

Bav se u snookeru a prozkoumej kurzy u Tipsportu

Mark Selby a zkušení veteráni 2014 až 2022

Poslední dekádě dodal lesk zejména Mark Selby, jenž vybojoval čtyři světové tituly (2014, 2016, 2017 a 2021). Zazářil ale také Stuart Bingham v roce 2015. Významný asijský milník padl v roce 2016, kdy do finále vůbec poprvé pronikl zástupce tohoto kontinentu, Číňan Ding Junhui.

Zkušení veteráni však neřekli poslední slovo. Mark Williams oslavil nečekané vítězství v roce 2018 po neuvěřitelných patnácti letech čekání. Judd Trump turnaj opanoval o rok později ve finále, které nabídlo ofenzivní hody a rekordních jedenáct stovek.

Nesmrtelný Ronnie O'Sullivan triumfoval v letech 2020 a 2022, čímž nejen dorovnal Hendryho magický rekord, ale navíc se stal nejstarším vítězem v historii šampionátu – bylo mu 46 let a 148 dní.

Nová generace a asijský průlom 2023 až 2025

V roce 2023 ovládl Crucible talentovaný Luca Brecel a stal se tak vůbec prvním mistrem světa pocházejícím z kontinentální Evropy. Současně se postaral o největší zápasový obrat v historii, když zvrátil nepříznivé skóre 5:14 proti Si Jiahuimu. V roce 2024 pak pohár nad hlavu zvedl Kyren Wilson.

Pravý šok ale snookerový svět zažil v roce 2025. Zhao Xintong se do profesionálního snookeru vrátil po dvacetiměsíčním zákazu činnosti za ovlivňování zápasů. Na turnaj nastoupil jako amatér, probil se celou zdlouhavou kvalifikací, v semifinále nečekaně deklasoval O'Sullivana poměrem 17:7 a v grandiózním finále udolal i Marka Williamse 18:12. Korunoval se tak prvním čínským i celkově asijským mistrem světa.

Často kladené dotazy – FAQ

1️⃣ Kdo jako první zahrál maximální náběh 147 na MS ve snookeru?

První náběh 147 v historii mistrovství světa ve snookeru zahrál Cliff Thorburn v roce 1983. Šampionem se tehdy ovšem stal Steve Davis.

2️⃣ Kolik titulů mistra světa ve snookeru vyhrál Ronnie O'Sullivan?

Ronnie O'Sullivan vyhrál sedm titulů mistrů světa, o rekord moderní éry se dělí se Stephenem Hendrym.

3️⃣ Kde se hraje mistrovství světa ve snookeru?

Snookerový šampionát se už od roku 1977 koná v Crucible Theatre v anglickém Sheffieldu. V minulosti mělo MS i jiná dějiště, první ročník 1927 probíhal na více místech a vyvrcholil v Camkin's Hall v Birminghamu.