Parlamentní volby v Polsku 2023 - preference, výsledky, mandáty

Polsko čekají parlamentní volby. Polarizovaná země si 15. října zvolí nové zastoupení v Sejmu i Senátu. Průzkumy vede vládnoucí pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), proti stojí především liberální levice v čele s Občanskou koalicí (KO).

Informace – Kurzy – Výsledky
Volební systém – Politické strany
Volební průzkumy – Premiér
Volby 2019

Foto: Profimedia

Kdy budou parlamentní volby v Polsku – volby do Sejmu a Senátu (termín 15. 10. 2023)

Polsko je politicky rozdělené, západ a velká města preferují spíše liberální levici, východní části země dominuje strana Právo a spravedlnost, která vládne od roku 2015. PiS je velkým favoritem i v letošních volbách, ale vítězství jí nemusí stačit. Podle předvolebních průzkumů by mělo v polském Sejmu dojít k těsnému výsledku co do potenciálního skládání vládní většiny.

Získejte bonus a vsaďte si na polské volby

Sázkové kurzy na polské volby 2023 do Sejmu – vítězná strana, premiér, složení parlamentu

Na Polské volby do Sejmu 2023 je možné vsadit u českých sázkových kanceláří. Tipsport vypsal kurzy na vítěznou stranu i umístění do druhého místa. Je možné, že před volbami budou k dispozici i další kurzy, například na volební účast. Obvykle jsou při volbách vypisovány i live sázky v průběhu sčítání hlasů.

Polsko volby 2023 výsledky – jak dopadly volby v Polsku do parlamentu (Sejmu): počet hlasů, procenta, mandáty

Na tomto místě najdete aktualizované výsledky parlamentních voleb v Polsku 2023.

Získejte bonus 200 Kč a vsaďte si na polské volby

Volební systém v Polsku 2023 – jak se volí do poslanecké sněmovny (Sejm) a senátu (Senat)

V Polsku probíhají současně volby do Sejmu (dolní komora, poslanecká sněmovna) a do Senátu (horní komora).

Volby do Sejmu 2023

Polsko volí poslance do všech 460 křesel a to poměrným volebním systémem. Mandáty jsou rozdělovány pomocí D'Hondtovy metody, kterou známe i z českých parlamentních voleb. K zisku vládní většiny je tedy potřeba získat 231 mandátů, případně tuto většinu složit v koalici.

Ten, kdo složí vládu, pravděpodobně nedosáhne tak silného výsledku, aby byl schopen přehlasovat prezidentské veto. K tomu je potřeba třípětinová většina v Sejmu (276 hlasů). Očekává se, že nová vláda bude slabší, ať už ji složí pravicový, nebo levicový blok.

Polský prezident Andrzej Duda je úzce spjat s politickými idejemi pravicové PiS, což naznačuje, že v případě složení levicové vlády by pravděpodobně šlo o velmi slabý government s omezeným manévrovacím prostorem. Duda by mohl spoustu záležitostí blokovat svým vetem.

Volby do Senátu 2023

Polsko volí senátory ve všech 100 volebních obvodech (Okręgi wyborcze). Senátoři jsou voleni takzvanou first-past-the-post metodou, kterou známe například z britských parlamentních voleb. Senátorský mandát získá kandidát s nejvyšším počtem hlasů bez ohledu na procentuální zisk, jde tedy o volbu „vítěz bere vše“.

Opoziční blok proto uzavřel dohodu a do každého obvodu tyto strany nominovaly jednoho společného kandidáta, aby zamezily vítězství PiS. S touto strategií uspěly už v roce 2019, kdy získaly nejtěsnější senátní většinu s 51 mandáty.

Jak sázet na volby a najít nejlepší kurzy

Volby Polsko: kandidující politické strany – PiS (Právo a spravedlnost), Občanská platforma (PO) v Občanské koalici (KO) a další

Sedm polských politických subjektů má své členy na kandidátkách minimálně poloviny volebních obvodů do Sejmu. Dalších šest stran má kandidáty alespoň v některých obvodech.

Největší souboj v polských volbách do Sejmu svedou Právo a spravedlnost (PiS) a Občanská koalice (KO). Tyto dva bloky proti sobě vedou ostrou negativní kampaň s cílem mobilizovat voliče proti soupeři.

• PiS: Straší návratem Donalda Tuska a dodává, že v případě jeho působení v pozici premiéra by Polsko bylo závislé na Německu a začalo přijímat migranty. Tusk by dle PiS zrušil sociální podpory, především přídavek na děti.
• KO: Straší hrozbou, že PiS zruší soudy a prohloubí konflikt Polska a EU, kvůli němuž nadále Poláci nebudou moci využívat evropských peněz. Polsko stále nedostalo finance z covidového fondu, čehož KO využívá i v negativní kampani.

Obě strany zdůrazňují, že jde o „nejdůležitější hlasování od roku 1989“ a dále polarizují Polsko. Voličské preference přitom už tak dlouhodobě ukazují tzv. east-west divide.

Západ Polska volí především liberální levici, což vychází z historického kontextu. Tato část země byla významně ovlivněna Německem a industrializací, výhodu má tedy v ekonomice a ve vzdělání.

Východ Polska je chudší, orientuje se více na Rusko a zároveň podporuje nacionalistický směr, který vyznává pravicová PiS, která ve východní oblasti jednoznačně dominuje. Výjimku na východě tvoří pouze velká města jako Varšava a Lodž, kde převažují liberální voliči.

Vstříc spolupráci s EU, nebo vstříc orbánovské izolaci?

Polské volby udají směr, kterým se země vydá v příštích letech. Hodně se diskutuje o vztahu Polska a EU. V případě kontinuity vlády PiS se dá očekávat prohlubování izolace od evropské instituce a pokračování v nastolování autokratického konzervatismu po vzoru orbánovského Maďarska.

Občanská platforma by v případě vládnutí v koaliční levici změnila současný směr Polska, opět začala více spolupracovat s EU a celkově by se orientovala na prozápadní politiku. Mnoho polských konzervativních voličů se ale obává, že by to znamenalo vyšší podíl migrace a také jimi nevítané liberalizace v tématech jako LGBTQ+ a podobně.

PiS – Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość), lídr Jaroslaw Kaczyński

Právo a spravedlnost (PiS) vede do voleb Jarosław Kaczyński, který tuto stranu zakládal v roce 2001 spolu s bratrem Lechem, někdejším polským prezidentem, který před 13 lety zemřel při letecké nehodě u Smolenska. PiS je vládnoucí polskou stranou už od roku 2015 a může si vládnutí prodloužit na rekordní třetí termín.

Během posledních osmi let PiS významně proměnila veřejnoprávní média, z nichž učinila de facto státní a provládní média. Došlo i k výrazné reformě soudnictví, které je pod větší kontrolou vládnoucího subjektu, který, jak už bylo zmíněno, sdílí jisté charakteristiky s orbánovským Maďarskem.

Podle kurzů PiS téměř jistě vyhraje volby v koalici s dalšími nacionálně konzervativními stranami, průzkumy tomuto bloku přisuzují okolo 35 % hlasů. To by ale nemusel být uspokojivý výsledek. V takovém případě by možná získala většinu mandátů opoziční konzervativně liberální koalice. To by trochu připomínalo poslední parlamentní volby v Česku, kde vítězné ANO rovněž nemohlo složit vládní většinu.

KO – Občanská koalice (Koalicja Obywatelska), lídr Donald Tusk

Občanská koalice (KO) je uskupení sdružující polské opoziční strany kolem Občanské platformy (PO). Původně vznikla pro regionální volby 2018, ale spolupráce pokračuje dodnes jakožto nejsilnější protipól vládnoucí PiS. Současným lídrem KO je Donald Tusk, bývalý premiér Polska a bývalý předseda Evropské rady.

Ačkoli má největší sílu v této koalici Občanská platforma, v KO najdeme řadu stran s různým programovým zaměřením. Sjednocuje je ale orientace na EU, NATO a liberální demokracii. Proto má Koalicja Obywatelska typicky podporu ve velkých městech a na industrializovaném západě.

Poslední předvolební průzkumy přisuzovaly KO ovykle mezi 25–30 % hlasů, což by téměř jistě stačilo jen na druhé místo za PiS. Cílem KO ale bude složit koalici s dalšími subjekty jako jsou Lewice či Třetí cesta (Trzecia Droga), se kterými by v případě úspěchu mohla dát dohromady vládnoucí většinu.

Třetí cesta (Trzecia Droga), lídři Szymon Hołownia, Władysław Kosiniak-Kamysz

Koaliční subjekt Třetí cesta je složen ze stran Polska 2050 a Polskie Stronnictwo Ludowe. Nově vzniklá Polska 2050 spolu s lidovci nabízí voličům třetí alternativu, pokud už mají dost dvou nejsilnějších kandidátů PiS a KO.

Třetí cesta je jednoznačně opoziční, a tak se dá předpokládat, že bude usilovat o složení parlamentní většiny spolu s KO a Lewicí. Díky velmi aktivní kontaktní kampani se Třetí cesta dostala v posledních průzkumech až k hranici 10 % hlasů. Mohla by tedy být třetím nejvolenějším subjektem v parlamentních volbách 2023.

Konfederace (Konfederacja Wolność i Niepodległość), lídři Sławomir Mentzen a Krzysztof Bosak

O třetí příčku ve volbách bude s Třetí cestou nejspíš soupeřit Konfederace, což je krajně pravicové uskupení s preferencemi téměř 10 %. Konfederace sama sebe označuje za antisystémovou stranu a v létě jí průzkumy dávaly až 15 % hlasů. Poté ale proti Konfederaci začaly vystupovat subjekty z obou částí polského politického spektra.

Konfederace sice naznačuje, že nemá zájem o koalici s PiS, ale podle řady opozičních politiků může tato strana vyjádřit PiS tichou podporu. Pokud se Konfederace dostane do parlamentu, může hrát důležitou roli při skládání většiny v Sejmu.

Volební preference Polsko 2023 a volební průzkum – koho budou Poláci volit?

Podívejte se na výsledky volebních průzkumů různých agentur. Každá z nich se ptala více než 1000 respondentů. Uvedené průzkumy jsou z prvního týdne v říjnu. Procenta odpovídají tomu, kolik by respondenti dali hlasů daným subjektům ve volbách do Sejmu (poslanecké sněmovny).

Kandidáti na premiéra Polska 2023 – Jaroslaw Kaczyński a Donald Tusk

V polarizované polské společnosti je téměř jisté, že příštím premiérem bude buď lídr strany Právo a spravedlnost, nebo lídr Občanské koalice. Je tedy zřejmé, že souboj o post předsedy vlády se odehrává především mezi Jaroslawem Kaczyńskim a Donaldem Tuskem. Oba patří k významným postavám v historii novodobé polské politiky. Kaczyński i Tusk už funkci premiéra v minulosti zastávali.

Jaroslaw Kaczyński (Právo a spravedlnost, PiS)

Je o osm let starší než jeho soupeř, narodil se v roce 1949. Předsedou vlády se stal v roce 2006, kdy převzal tuto úlohu po sporu s Kazimierzem Marcinkiewiczem, který vyústil v Marcinkiewiczowu regiznaci z postu premiéra. Kaczyński jej vystřídal a řídil vládu v době, kdy byl jeho bratr Lech prezidentem. V úřadu zůstal do konce volebního období, tedy rok a čtyři měsíce.

Donald Tusk (Občanská platforma, PO)

Byl právě nástupcem Kaczyńského poté, co strana Občanská platforma vyhrála volby 2007. Tuto pozici obhájila i v dalších parlamentních volbách a Tusk zůstal premiérem téměř sedm let. Na tuto funkci rezignoval v září 2014 poté, co jej lídři Evropské unie jednomyslně zvolili Předsedou Evropské komise.

Politika Polsko: přehled premiérů od roku 1989

Podívejte se, kdo byl předsedou vlády v Polsku v porevoluční éře, tedy od roku 1989, kdy v zemi padl komunismus.

• Tadeusz Mazowiecki (Solidarita, UD) – od 24. 8. 1989 do 4. 1. 1991
• Jan Krzysztof Bielecki (KLD) – od 4. 1. 1991 do 6. 12. 1991
• Jan Olszewski (PC) – od 6. 12. 1991 do 5. 6. 1992
• Waldemar Pawlak (PSL) – od 5. 6. 1992 do 11. 7. 1992
• Hanna Suchocka (UD) – od 11. 7. 1992 do 26. 10. 1993
• Waldemar Pawlak (PSL) – od 26. 10. 1993 do 7. 3. 1995
• Józef Oleksy (SdRP) – od 7. 3. 1995 do 7. 2. 1996
• Włodzimierz Cimoszewicz (SdRP) – od 7. 2. 1996 do 31. 10. 1997
• Jerzy Buzek (AWS) – od 31. 10. 1997 do 19. 10. 2001
• Leszek Miller (SLD) – od 19. 10. 2001 do 2. 5. 2004
• Marek Belka (SLD) – od 2. 5. 2004 do 31. 10. 2005
• Kazimierz Marcinkiewicz (PiS) – od 31. 10. 2005 do 14. 7. 2006
• Jaroslaw Kaczyński (PiS) – od 14. 7. 2006 do 16. 11. 2007
• Donald Tusk (PO) – od 16. 11. 2007 do 22. 9. 2014
• Ewa Kopacz (PO) – od 22. 9. 2014 do 16. 11. 2015
• Beata Szydło (PiS) – od 16. 11. 2015 do 11. 12. 2017
• Mateusz Morawiecki (PiS) – od 15. 11. 2019

1️⃣ Kdy budou parlamentní volby v Polsku?

Parlamentní volby v Polsku se konají 15. 10. 2023. Informace o otevírací době hlasovacích místností najdete ZDE.

2️⃣ Kdo vyhrál volby v Polsku 2023?

Výsledky polských parlamentních budou aktualizované na tomto místě.

3️⃣ Kdo je favorit voleb v Polsku a jaké jsou průzkumy?

Podle průzkumů budou o vítězství soupeřit Právo a spravedlnost a Občanská koalice. Favoritem je vládnoucí PiS. Detaily o preferencích voličů jsou uvnitř článku.

Výsledky parlamentních voleb v Polsku 2019

Získejte bonus 200 Kč a vsaďte si na polské volby