1. BetArena.cz >
2. Zimní sporty >
3. Biatlon

Biatlon je momentálně jedním z nejsledovanějších zimních sportů u nás. Máme v něm také čerstvou olympijskou medailistku Terezu Voborníkovou. Přečtěte si v článku více o pravidlech, disciplínách i velkých akcích.

Foto: Profimedia

Historie a vznik biatlonu

Biatlon je zimní sport, který je kombinací běhu na lyžích a střelby z dané vzdálenosti na malé terče. Populární je hlavně v Evropě, závodníky a fanoušky ale má i v zámoří, hlavně v USA a Kanadě. Mezi špičku se dají zařadit i čeští závodníci a závodnice.

Historie biatlonu sahá v podstatě až do středověku, kdy se lovilo na lyžích a za pomoci zbraně. K biatlonu jako takovému to ale mělo opravdu daleko. První závody, které tento sport více připomínaly, se uskutečnily až v 18. století. Stalo se tak v norském vojenském prostředí, kdy armáda této severské země zavedla výcvik, kde se kombinoval právě běh na lyžích a střelba.

Sleduj biatlon u Tipsportu

Tehdy se závodům začalo říkat „závod vojenských hlídek“, což vydrželo i pro zimní olympijské hry, kde se tento předchůdce biatlonu objevil jako ukázková disciplína v letech 1924, 1928, 1936 a 1948.

První pravidla pak byla sepsána v roce 1955 – objevuje už se v nich slovo biatlon. A právě v padesátých letech si tento sport bere pod svá křídla Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM).

Vzniká první Mistrovství světa (1958) a biatlon se už pod svým oficiálním názvem konečně dostává i na ZOH, poprvé v roce 1960 v americkém Squaw Valley. První Světový pohár se pak koná od sezony 1977/78 pro muže, ženy začaly o pět let později.

Spojení s pětibojařským svazem trvá až do roku 1993, kdy vzniká IBU – International Biathlon Union, neboli Mezinárodní biatlonová unie.

Biatlonová střelba: pravidla a typ zbraně

Důležitou součástí pro každého biatlonistu je samozřejmě zbraň – malorážka, kterou si veze po celou dobu na zádech a hlaveň vždy směřuje vzhůru.

Jde o pušku ráže 5,6 mm nejčastěji německé výroby, minimální hmotnost je 3,5 kilogramu. Pažbu má každý závodník ušitou na míru, proto si svou zbraň hlídá jako oko v hlavě.

Biatlon není levný sport – hlaveň stojí okolo 80 tisíc, pažba může stát další 20 tisíc. Celkem tedy zbraň pro biatlonisty stojí okolo 100 000 Kč, přičemž každý rok dostávají členové národního týmu novou. Často si navrhují také vlastní design, například Markéta Davidová je známá svými jednorožci.

Při závodech se setkáváme se 2 typy střelby:

• vleže – zbraň se nesmí opírat o zem, může se dotýkat pouze ruky, ramena a tváře
• vestoje – stojí se bez opory, zbraň se může dotýkat pouze ruky, ramena, tváře nebo hrudi; podpírající ruka může být opřena o bok či hrudník

Biatlonový terč: rozměry a vzdálenost

Cílem závodníků je sestřelit pokud možno všech 5 terčů v co nejkratším čase, aby se na střelnici zdrželi co nejméně a mohli pokračovat v závodě na lyžích. To se snadno řekne, není to však nic jednoduchého:

• střílí se na vzdálenost 50 metrů
• při ležce je třeba zasáhnout oblast terče s průměrem 45 mm
• při stojce je tento průměr 115 mm

Závodníci ihned poznají, jestli zasáhli správně, sestřelené terče se totiž musí sklopit nebo zasunout. Každá střelnice používá jiný způsob. Dalším pravidlem je, že musí být terče pro biatlon kovové a vždy jsou černé na bílém pozadí.

Trestné kolo

Zajet „čistý“ závod se všemi sestřelenými terči, to je cílem každého startujícího. Podaří se to však vždy jen několika závodníkům, ti ostatní pak jsou za své nepřesnosti potrestáni. V biatlonu existují 2 typy trestů:

• trestné kolo – je dlouhé 150 metrů nebo 75 metrů, počet podle chyb na střelnici.
• trestná minuta – za každou chybu se přičítá k času jedna minuta (v některých disciplínách 45 sekund)

Sprint: pravidla a specifika

Sprint je už podle názvu nejrychlejší biatlonová disciplína. Ženy běhají 7,5 kilometru, muži 10 km, střílí se dvakrát, vleže a vestoje. Při každém minutém terči se běží 150 metrů navíc na trestném kole.

Start probíhá ve 30sekundových intervalech a pořadí určuje los. Na střelnici si mohou závodníci volně vybrat, na který stav zamíří.

Tato disciplína vyhovuje kvalitním běžcům, kteří oceňují pouze dvě střelby.

Stíhací závod

Stíhačka souvisí se sprintem – právě podle výsledků sprintu totiž závodníci s daným odstupem vyrážejí do stíhacího závodu. Běhá se vzdálenost 10 km (ženy) a 12,5 km pro muže. Střílí se celkem čtyřikrát, dvakrát vleže a dvakrát vestoje. Každá chyba na střelnici i zde znamená 150metrové trestné kolo navíc.

Závodníci ulehají / stojí na stavech postupně podle toho, v jakém pořadí přijedou na střelnici.

Individuální (vytrvalostní) závod

Vytrvalostní, nebo také někdy individuální závod je vůbec nejdelší ze všech. Muži totiž absolvují 20 kilometrů, ženy čeká 15 km (jezdí se výjimečně i zkrácené závody na 15, respektive 12,5 km). Střílí se celkem čtyřikrát, položky se zde však střídají (L-S-L-S).

Netradiční je také trest za chybu, v tomto případě totiž jde o trestnou minutu, která se hned přičítá k aktuálnímu času. Každý nezdar na střelnici je tak hodně znát. I proto tato disciplína vyhovuje především kvalitním střelcům. Startuje se stejně jako u sprintu ve 30sekundových intervalech a všichni si na střelnici mohou libovolně vybrat svůj stav.

Výjimečně se jezdí také zkrácený vytrvalostní závod (muži 15 km, ženy 12,5 km), kde se za chybu přičítá 45 sekund.

Z vytrvalostního závodu máme i poměrně nedávnou mistryni světa, v roce 2021 se jí ve slovinské Pokljuce stala Markéta Davidová.

Závod s hromadným startem

Masák neboli hromadný start je určen pouze pro 30 nejlepších, kritéria pro účast se u různých zastávek mění (berou se v úvahu krátkodobé i dlouhodobé výsledky). Muži absolvují 15 kilometrů, ženy 12,5 km a střílí se opět čtyřikrát, stejně jako u stíhačky nejprve dvakrát vleže, pak dvakrát vestoje.

Každá chyba znamená 150 metrů navíc na trestném kole. Pořadí na střelnici je určeno podle startovních čísel závodníků. Na některých zastávkách IBU Cupu se koná i tzv. „velký masák“ pro 60 nejlepších, není to ale až tak časté.

Foto: Profimedia

Biatlonové štafety: muži, ženy, mix

Štafetových závodů je v biatlonu víc. Klasická mužská štafeta se jezdí na 4 × 7,5 kilometrů, u ženské štafety pak každá závodnice absolvuje 6 kilometrů. Každý střílí jen dvakrát (vleže + vestoje), na sestřelení pěti terčů má kromě pěti ran ještě k dispozici tři náhradní náboje, které musí ručně dobíjet.

Pokud ani tak netrefí všechny, následuje 150 metrů navíc na trestném kole. Startuje se hromadně, na prvních stavech jsou závodníci podle čísel. Poté už dle průběžného pořadí.

Smíšená štafeta je pravidly velmi podobná, v týmu jsou však dvě ženy a dva muži – všichni jedou totožný okruh dlouhý 6 kilometrů. I zde jeden člen štafety střílí pouze vleže a vestoje a má náhradní náboje. Pokud to nevyjde, absolvuje i zde 150 metrů navíc. Není přesně určeno, jestli začínají muži nebo ženy, takže se to podle jednotlivých závodů pravidelně střídá.

Jezdí se i smíšená štafeta dvojic, zvaná také single mix. Oba z páru absolvují dva úseky. Jeden okruh zde má pouze 1,5 kilometru, přičemž startující závodník jej objede čtyřikrát, kdežto finišman pětkrát.

Pravidla střelby rovněž umožňují i dobíjení, avšak v tomto případě každý střílí celkem čtyři položky a je připraveno pouze 75 metrů dlouhé trestné kolo.

Biatlon supersprint - pravidla (kvalifikace, závod super sprint)

Supersprint zatím nemá své místo ve Světovém poháru ani na mistrovství světa, setkáváme se s ním více v nižším IBU Cupu a ještě více v juniorských soutěžích. Skládá se z:

• kvalifikace (3 × 1,5km okruh, celkem 4,5 km)
• finále (5 × 1,5km okruh, celkem 7,5 km)

Muži i ženy jezdí stejné vzdálenosti. Kvalifikace startuje v 15sekundových intervalech a střílí se pouze vleže + vestoje, do finále projde vždy 30 nejlepších. V něm už se střílí čtyřikrát (L-L-S-S) a start je hromadný. V obou případech platí, že je v případě nezdaru připraveno 75 metrů dlouhé trestné kolo.