1. BetArena.cz >
2. Sportovní články

Závodní veslování je silově-vytrvalostní vodní sport, který se od kanoistiky liší dvěma zásadními rozdíly. Veslař sedí vždy zády ke směru jízdy a jeho vesla jsou pevně spojena s lodí. Přinášíme vám kompletní přehled disciplín, vysvětlení zkratek a slovníček pojmů pro rok 2026.

Vsaďte si na veslování u Fortuny ZDE

foto: ČTK/CPA

Co v článku najdete:

• Párové vs. nepárové veslování
• Kdo je štrok a háček
• Slovníček: krakorec, slajd a další
• Váhové kategorie a trenažéry
• Historie sportu
• Zajímavosti a kuriozity
• Často kladené dotazy – FAQ

Párové vs. nepárové veslování: Jak číst zkratky posádek

Základní dělení veslařského sportu spočívá v počtu vesel, která drží jeden závodník. Tento rozdíl určuje techniku jízdy i samotnou konstrukci lodi.

Při párovém veslování drží každý člen posádky dvě vesla – jedno v levé a druhé v pravé ruce. Do této kategorie spadá skif, dvojskif a párová čtyřka. V oficiálních zkratkách se párové disciplíny označují písmenem x.

Při nepárovém veslování drží každý veslař oběma rukama pouze jedno dlouhé veslo. Polovina posádky má veslo na pravé straně a druhá polovina na levé. Zde najdeme dvojky, čtyřky a královskou disciplínu – osmy. Zkratky těchto lodí obsahují znak „–“ pro posádky bez kormidelníka a znak plus pro posádky s kormidelníkem.

Sledujte veslování živě a vsaďte si u Fortuny ZDE

Kdo řídí loď: Štrok, háček a kormidelník

Pozice v závodní veslici mají svá přesná pojmenování. Členové posádky se vždy počítají od přídě lodi směrem k zádi.

• Háček – první veslař od přídě, který jako první protíná cílovou pásku. Pojem nesouvisí s rybářským vybavením, jde o klíčového člena posádky udržujícího rovnováhu lodi.
• Štrok neboli veslovod – závodník sedící nejblíže k zádi lodi. Udává tempo a rytmus pro zbytek posádky. Ostatní veslaři mezi ním a háčkem tvoří takzvaný motor lodi. Jde o silově nejzdatnější a nejtěžší jedince.
• Kormidelník – drobný člen posádky, který nevesluje. Řídí směr jízdy a takticky diriguje tempo. Jeho minimální povolená váha činí 55 kilogramů. Pokud váží méně, musí se do lodi přidat odpovídající závaží.

Slovníček pojmů: Z čeho se skládá závodní veslice

Komentátoři často používají specifický žargon. Zde je vysvětlení nejčastějších technických termínů, se kterými se při sledování závodů setkáte.

• Slajd – pojízdné sedátko na kolejničkách. Umožňuje veslaři zapojit do záběru silné svaly nohou. V dávných dobách se místo něj používaly kožené kalhoty namazané tukem, které klouzaly po hladké desce.
• Krakorec – kovová nebo karbonová tyč připevněná k boku lodi. Slouží k uchycení vesla a zefektivnění páky. Moderní alternativou je křídlo připevněné z vrchu lodi.
• Havlinka – plastová podkova na konci krakorce, do které se veslo bezpečně zacvakne.
• Kačena neboli flosna – zkosená tenká destička na spodku lodi pro udržení přímého směru. Nejde o zvíře, ale o nezbytný stabilizační prvek.
• Věneček – plastová zarážka na vesle. Nečekejte žádné pečivo, tento díl se opírá o havlinku a drží veslo na správném místě.

Závody lehkých vah a veslařské trenažéry

Závodní veslování dělíme na kategorie těžkých a lehkých vah. Toto rozdělení vzniklo proto, aby se sportu mohli na vrcholové úrovni věnovat i vzrůstem menší atleti. U mužů lehkých vah smí průměr posádky dosáhnout maximálně 70 kilogramů, přičemž žádný jednotlivec nesmí překročit 72,5 kilogramu. U žen činí limit posádky 57 kilogramů.

Nedílnou součástí přípravy je veslování na suchu. K tomu slouží veslařský trenažér, v žargonu označovaný jako ergometr. Nezaměňujte ho s lékařským zátěžovým rotopedem. Jde o specifický stroj simulující zátah ve vodě. Mimo hlavní sezonu se na ergometrech pořádají oficiální závody, nejčastěji na trati dlouhé 2000 metrů.

Založte si účet u Fortuny a získejte vstupní bonus ZDE

Krátký pohled do historie veslařského sportu

Ačkoliv lodě poháněné lidskou silou znali již starověcí Féničané a Egypťané, moderní jízda na veslici jako organizovaný sport má kořeny v Anglii 18. století. Zpočátku šlo o soupeření profesionálních převozníků na řece Temži. Zlomovým okamžikem pro amatérské závodění byl první ročník slavného závodu mezi univerzitami Oxford a Cambridge v roce 1829.

Na programu olympijských her figuruje tento sport již od roku 1900. Ženy se pod pěti kruhy poprvé představily v roce 1976 v Montrealu. Dnes zastřešuje mezinárodní soutěže organizace World Rowing, která každoročně pořádá mistrovství světa i sérii závodů Světového poháru.

Zajímavosti z veslařské historie

• Steve Redgrave získal jako druhý sportovec v historii zlatou medaili na pěti po sobě jdoucích olympiádách (1984, 1988, 1992, 1996 a 2000). Po zisku čtvrté zlaté přitom pronesl tato slova: „Pokud mě ještě někdy uvidíte blízko lodě, máte mé svolení mě zastřelit.“
• Československo a následně Česko získaly na LOH ve veslování celkem 16 medailí, tři z toho byly zlaté.
• V letech 1920 a 1924 získal tři zlaté olympijské medaile Jack Kelly, otec herečky a pozdější monacké kněžny Grace. Právě po něm tak možná současný kníže Albert zdědil své sportovní geny.
• Australský veslař Henry „Bobby“ Pearce závodil na olympiádě v Amsterdamu (1928) ve čtvrtfinále skifu. Uprostřed závodu si všiml, že dráhu křižuje kachna se svými káčátky. Pearce přestal veslovat, opřel se o vesla a nechal rodinku v klidu přeplavat. Jeho francouzský soupeř mu mezitím ujel o pět délek lodi. Pearce ale po záchraně kachen znovu zabral, soupeře dojel, závod vyhrál a nakonec si na těchto hrách dojel pro zlatou medaili.
• Veslování mělo být součástí už prvních moderních olympijských her v Aténách v roce 1896. Bylo vše připraveno, ale zasáhla vyšší moc – kvůli silné bouři a obrovským vlnám na moři (kde se tehdy mělo závodit) byly všechny veslařské disciplíny zrušeny. Sport si tak musel na svou premiéru pod pěti kruhy počkat až do Paříže v roce 1900.
• Tradiční závod Pražské primátorky se na Vltavě jezdí od roku 1914. V celosvětovém měřítku je to naprostý unikát díky své trati. Veslařské dráhy jsou obvykle striktně rovné, ale Primátorky se kvůli zátočině Vltavy jezdí do oblouku a posádky musí ostře „vybrat“ zatáčku pod vyšehradskou skálou, přičemž těsně míjejí pilíře železničního mostu. Je to obrovská zkouška pro kormidelníky.
• Na olympiádě v Paříži v roce 1900 se odehrála bizarní situace v závodě dvojek s kormidelníkem. Nizozemská posádka zjistila, že jejich dospělý kormidelník je příliš těžký a těsně před finále si proto na ulici vypůjčili asi osmiletého místního chlapce. Nizozemci závod vyhráli. Mladík se s nimi vyfotil, dostal medaili a pak zmizel v davu. Jeho identita nebyla nikdy odhalena.

Často kladené dotazy – FAQ

1️⃣ Jaký je rozdíl mezi skifem a dvojskifem?

Skif je úzká závodní loď určená pro jednoho veslaře, který drží dvě vesla. Dvojskif funguje na stejném principu párového veslování, ale sedí v něm dva závodníci.

2️⃣ Proč veslaři jedou pozpátku?

Pohyb zády ke směru jízdy umožňuje závodníkům zapřít se nohama a využít k zátahu nejsilnější svalové skupiny těla – stehna a záda. Tento způsob je mnohem efektivnější než klasické pádlování čelem vpřed.

3️⃣ Můžu si vsadit na závody ve veslování?

Ano, české sázkové kanceláře pravidelně vypisují kurzy na velké mezinárodní akce, jako jsou olympijské hry nebo mistrovství světa. Můžete si tak zpestřit sledování závodů.